V roce 1379 vlastnil obec Semín Mikulášek Tatka, který se stal patronem a investorem kostela Svatého Jana Křtitele. V 15. století patřil Semín rodu Hanykéřů. V roce 1480 získal panství Jan Kapoun ze Smiřic, jeho dcera Anna prodala panství Janu Zdechovskému ze Sekeřic. V roce 1497 od Jana Zdechovského ze Sekeřic zakoupil „Semín nad Labem, tvrz pustou, ves celou…“ jeden z nejbohatších šlechticů tehdejší doby Vilém II. z Pernštejna. Semín se tím stal součástí druhého největšího panství na území Čech a jeho význam tak podstatně stoupl. Vilém II. z Pernštejna nechal v Semíně postavit renesanční budovu (později zvanou zámek Semín) za účelem správy západní části panství.

Obec Semín je součástí unikátního krajinného celku - území Kladrubského Polabí, prohlášeného Ministerstvem kultury ČR za památkovou zónu, která je ojedinělým příkladem formování a využívání krajiny odvíjející se od chovu koní, jejímiž kulturními hodnotami jsou areál národní kulturní památky Hřebčín Kladruby nad Labem, kulturní památky a další historické architektonicky i technicky významné stavby, včetně historických systémů vodního hospodářství, reprezentovaných Semínským akvaduktem. Významné středověké dílo vybudované v letech 1498–1521 mimoúrovňově převádí tok Opatovického kanálu přes Sopřečský potok. Z hlediska sídelní struktury vykazuje území památkové zóny Kladrubské Polabí kvality historicky utvářené kulturní krajiny, v níž existuje mezi přírodními podmínkami a vývojem osídlení úzká souvislost. Jedná se bez nadsázky o kulturní krajinu, která je typickým představitelem kombinovaného díla přírody a člověka. Toto dílo vznikalo kontinuálně po staletí. Do vývoje osídlení, charakteru výstavby i formování krajiny a jejího obrazu se zde promítala hospodářská racionalita, avšak se smyslem pro komponování, které bylo účelné a zároveň organické a estetické. Celé území je územím s archeologickými nálezy. V neposlední řade se jedná o Nárazníkovou zónu statku světového dědictví "Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem". Předmětem ochrany v památkové zóně Kladrubské Polabí nejsou pouze architektonické dominanty, ale také historické půdorysné členění pozemkového fondu, prostorová skladba jednotlivých druhů pozemků, cesty a komunikační síť, systém alejí a vegetačních pásů.

Důkazem toho budiž mj. národní přírodní památka Semínský přesyp. Ojedinělé naleziště kriticky ohroženého druhu kozince písečného (Astragalus arenarius) zařazené do soustavy chráněných území Natura 2000.

Mezi významné semínské rodáky patří archeolog Vincenc Častoslav Chvojka, který se narodil 8. února 1850 v Semíně. Je zakladatelem ukrajinské archeologie a zakladatelem archeologického muzea v Kyjevě.

Dalším významným semínským rodákem je Josef Krejčík, narozen 30. května 1878 v Semíně, který zastával funkci vrchního podkoního u presidenta T.G. Masaryka.

V budově bývalého renesančního zámku, se narodil 13. března 1880 Josef Gočár, český architekt především období kubismu a funkcionalismu a jeho díla patří k vrcholům české moderní architektury. Patří k našim nejvýznamnějším architektům.

Počátkem 16. století byla východně od zaniklé semínské tvrze vybudována renesanční budova. Jejím investorem byl Vilém II. z Pernštejna, který roku 1497 obec Semín a Kladruby na Labem zakoupil a potřeboval správní budovu pro západní část svého rozsáhlého panství. Budova tehdy sloužila i jako lovecký zámeček. Po roce 1691, kdy objekt již patřil do majetku císaře Leopolda I., byla budova barokně přestavěna a rozšířena o pivovar. V patře pivovaru byla zřízena roku 1723 sýpka. V roce 1780 budova zámku ztratila svůj správní účel, do roku 1855 pak sloužila k administrativním potřebám zdejšího pivovaru. Dne 13. března 1880 se zde narodil známý architekt Josef Gočár, jehož otec Alois Gočár byl v pivovaru sládkem od roku 1870. Posledním sládkem semínského pivovaru byl Jindřich Dvořák, který se stal majitelem objektu v roce 1918 a v roce 1926 ukončil vaření piva. Pivovar zde existoval 235 let. V dalších letech se z prostoru bývalého pivovaru distribuovalo pivo jiných pivovarů.

Stavebně dokončujeme prostory expozice humen. Zrestaurování věžičky a předindustriální sladovny proběhlo za finančního přispění Pardubického kraje. Dále se připravujeme na akci organizovanou KÚ pro Pardubický kraj - 500 let renesance, součástí této akce bude otevření nové expozice předindustriální sladovny v měsíci květnu.

Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení připravuje projekční kancelář Ing. arch. Romana Svojanovského.

Významnou součástí areálu bude expozice předindustriální sladovny a varny, jejíž součástí budou zrestaurovaná humna a náduvník z roku 1691. Součástí této expozice bude také unikátní hvozdový valach, jedná se o technologii sušení sladu, v ČR na původním místě jsou dochovány pouze dvě tyto unikátní technologie.

Stěžejní expozicí bude expozice Josefa Gočára, našeho nejvýznamnějšího českého architekta, který se v zámečku narodil v roce 1880 a 10 let zde žil. Expozice bude věnována jeho životu a bude zde presentováno jeho rozsáhlé dílo. Autorem obsahu expozice je a na přípravě expozice se podílí Doc. Arch. Zdeněk Lukeš. Tato expozice by měla být výchozím bodem tzv. naučné stezky architekta Josefa Gočára (Semín, Lázně Bohdaneč, Pardubice, Hradec Králové).

Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR máme záměr vytvořit naučnou expozici Semínských přesypů.

Semín č.p.1, 535 01 Semín, Pardubice

www.pivovarsemin.cz

(+420) 737-178-948

projektanti

Ing. arch. Roman Svojanovský, Ing. Monika Baráková, Ing. arch. Oldřich Mervart

investor

Zámecký pivovar Semín s.r.o.